Příspěvky

Pokyny pro autory

Podávání příspěvků 
1. Příspěvky jsou přijímány v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Doporučujeme konzultovat vhodnost publikování v anglickém jazyce v předstihu s redakcí. Vhodnost zvoleného jazyka je součástí recenzního řízení. Publikace v jiném, než ve výše uvedených jazycích, je možná pouze výjimečně, a to se souhlasem redakce.

2. Příspěvky, které nebudou upraveny dle níže uvedených pokynů, budou redakcí vráceny.

Členění příspěvku 
Rukopis článku v běžném čísle Přírody obsahuje:

1. Název příspěvku v češtině, resp. slovenštině nebo angličtině

3. Nezkrácené jméno a příjmení autora či autorů

4. Adresu autora či autorů (v jazyce příspěvku), včetně e-mailu

5. Abstrakt v angličtině (maximálně 400 slov)

6. Abecedně řazená keywords (maximálně 7 klíčových slov v angličtině)

7. Český abstrakt (maximálně 400 slov)

8. Abecedně řazená klíčová slova (maximálně 7 klíčových slov v češtině)

9. Nomenklatura taxonů, resp. syntaxonů (v případě, že je v článku sjednocena)

10. Vlastní text práce, zpravidla obsahující Úvod, Materiál a metody, Výsledky, Diskusi, Shrnutí

11. Summary (souhrn příspěvku v angličtině), u článků publikovaných v angličtině je pak Shrnutí v češtině

12. Poděkování

13. Seznam literatury citované v textu (způsob uvádění referencí viz dále)

14. Popisky k obrázkům (vždy s uvedením autora fotografie či kresby) a tabulkám v českém a anglickém jazyce

15. Přílohy (obrázky, tabulky)

Členění rukopisu určeného pro vydání monotématického čísla nemusí plně odpovídat členění příspěvku v běžném čísle a o jeho struktuře je třeba předem jednat s redakcí.

Formát textu příspěvku 
Při formální úpravě textu se řiďte těmito pravidly:

1. Text zasílejte výhradně v elektronické podobě ve formátu Word

2. Žádáme Vás, abyste neformátovali text tak, jak je tištěn v konečné podobě v Přírodě

3. Používejte výhradně styl odstavce Normální, řádkování 1,5, velikost fontu 12pt.

4. Okraje 2 cm na všech stranách

5. Na začátku odstavce nepoužívejte mezery ani tabulátory

6. Text nezarovnávejte na pravý okraj

7. Číslování stránek uvádějte vždy dole uprostřed

8. Zásadně nepoužívejte poznámky či odkazy pod čarou

9. Hierarchii nadpisů provádějte podle způsobu použitého v běžném čísle časopisu Příroda; používají se maximálně dvě úrovně nadpisů, bez desetinného třídění

10. Používejte pouze písmo standardní, tučné, kurzívu a kapitálky (pro citovanou literaturu)

11. Vědecká jména taxonů a syntaxonů pište kurzívou, při psaní vyšších taxonomických jednotek (čeleď a výše) se při používání kurzívy řiďte zvyklostmi v daném oboru (botanika, zoologie, mykologie); kurzívu u vědeckých jmen ovšem nepoužívejte v citované literatuře

12. Nomenklaturu v ekologických, zoologických, botanických a mykologických pracích je nutno sjednotit podle uvedeného pramene a vědecká jména druhů psát v textu a tabulkách bez autorských jmen. V případě, že v příspěvku není možné uvést nomenklaturu do souladu s jediným pramenem, je nutné uvést jméno autora, stačí však pouze při prvním citování jména druhu

13. Pomlčku pište „–“ na rozdíl od spojovníku „-“

Formát tabulek, grafů a obrázků 
Při formální úpravě tabulek, grafů a obrázků se řiďte těmito pravidly:

1. Veškeré tabulky, grafy a obrázky zasílejte výhradně v elektronické podobě, tabulky ve formátu Excel, obrázky ve formátu JPG

2. Digitalizované přílohy musí být zpracovány v dostatečném rozlišení, tj. minimálně 300 dpi pro fotografie a 600 dpi pro perokresby při uvažované velikosti obrázku odpovídající tiskové straně časopisu Příroda (126 × 188 mm), v případě pochybností konzultujte s výkonným redaktorem

3. Tabulky, grafy a obrázky se publikují v barevné podobě

4. Všechny tabulky, grafy a obrázky doplňte popisky jak v českém (slovenském) jazyce, tak i v angličtině

5. Tabulky a obrázky číslujte v pořadí, v jakém je na ně odkazováno v textu, odkazy uvádějte ve formě obr., resp. Fig., tab., resp. Table

6. Sílu čar a velikost písmen v obrazových přílohách přizpůsobte předpokládanému zmenšení

7. Mapy musí být dostatečně kontrastní a přehledné. Je třeba dodržovat základní kartografická pravidla, tj. uvést měřítko a dodržet orientaci k severu (v případě změněné orientace musí být doplněna severka). Je-li mapa detailní, musí být, minimálně při prvním uvedení detailní mapy, doplněna poloha detailu či výřezu na území ČR.  

Odkazy na literaturu a seznam literatury 
Při citování literatury v textu a při sestavování seznamu literatury se řiďte těmito pravidly:

1. Seznam literatury obsahuje výhradně v příspěvku citované práce

2. U prací více než 2 autorů se uvádí v odkazech jméno prvního autora a zkratka „et al.“ . V seznamu literatury pak výčet všech spoluautorů

3. Následuje-li v odkazu v textu za sebou více prací, jsou řazeny chronologicky

4. U knih vydaných po roce 1970 uvádějte nakladatele, u knih vydaných velkými mezinárodními nakladatelstvími (např. Springer) a nakladatelstvími, která mají místo vydání v názvu (např. Cambridge Univ. Press) není nutné uvádět místo vydání

5. Při uvádění pramenů v seznamu literatury se řiďte následujícími příklady:

_Flegr J. (1994): Mechanismy mikroevoluce. – Karolinum, Praha.

_{De Kroon H. & Bobbink R.} (1997): Clonal plant dominance under elevated nitrogen deposition, with special reference to Brachypodium pinnatum in chalk grassland. – In: de Kroon H. & van Groenendael J. [eds], The ecology and evolution of clonal plants, pp. 359–379, Backhuys Publishers, Leiden.

_{Husák Š. & Adamec L.} (1998): Záchranné kultivace ohrožených druhů vodních a mokřadních rostlin v Botanickém ústavu AV ČR v Třeboni. – Příroda 12: 7–26.

_{Jakrlová J.} (1989): Primární produkce suchozemských ekosystémů. – In: Dykyjová D. et al., Metody studia ekosystémů, pp. 304–330, Academia, Praha.

_{Pučelíková Z.} (1967): Ekologická studie kostřavy walliské (Festuca valesiaca Gaudin) a kostřavy žlábkovité (Festuca rupicola Heuff.). – Ms. [Dipl. pr.; depon. in: Knih. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha.]

_{Klimeš L. & Klimešová J.} (1998): CLO-PLA1 – a database of clonal growth in plants in Central Europe. – URL: http://butbn.cas.cz/klimes.

_{Pyšek P. & Prach K.} [eds] (1997): Invazní rostliny v české flóře. – Zpr. Čes. Bot. Společ. 32, Mater. 14: 1–138.

_{Zobel M.} (1997): The relative role of species pools in determining plant species richness: an alternative explanation of species coexistence? – Trends Ecol. Evol. 12: 266–269.

6. Pro transkripci textu z jazyků neužívajících latinku jako písma (azbuku aj.) nepoužívejte fonetický přepis, ale v celém textu jednotně buď standard ISO-1 nebo ISO-2