Měkkýši chráněné krajinné oblasti České středohoří

Mollusca of the České Středohoří Protected Landscape Area

Abstrakt

České středohoří je jednou z malakologicky nejprozkoumanějších oblastí Evropy. Ačkoliv zde byla malakofauna zkoumána již v 19. století a její výzkum probíhal téměř nepřetržitě až do současnosti (déle jak 150 let), chyběla dosud publikace, která by shrnovala všechny historické i současné nálezy měkkýšů. V roce 2018 byla dokončena tato souhrnná monografie o měkkýších CHKO České středohoří, která shrnuje poznatky o jejich rozšíření z 1191 lokalit a dává do souvislosti jejich výskyt s historickým vývojem celé oblasti. V CHKO České středohoří se podařilo ověřit výskyt 164 druhů měkkýšů (112 suchozemských plžů, 32 vodních plžů a 20 mlžů). Vezmeme-li v úvahu, že v celé České republice žije celkem 251 měkkýšů, ve středohorské oblasti pak žijí dvě třetiny české malakofauny, což jen vypovídá o nebývalé geodiverzitě území, již odrážejí i velmi rozmanitá společenstva měkkýšů. Z hlediska ochrany přírody je významný výskyt 32 měkkýšů uvedených v aktuálním Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky. Podíváme-li se na distribuci jednotlivých druhů v území, je zde na první pohled patrný vlhkostní gradient a s ním částečně spjatá míra zalesnění jednotlivých oblastí, kterou dobře vyjadřuje zastoupení druhů z různých ekologických skupin měkkýšů od lesních a vlhkomilných plžů, jež převažují v mezofytické části Milešovského a Verneřického středohoří, až po xerotermní druhy a druhy dalších otevřených stanovišť, které převažují v západním termofytickém Lounsko-labském středohoří. Poměry ve středohorské oblasti však nejsou zdaleka tak jednoduché, neboť, kromě vlhkostního gradientu probíhajícího od suchého jihozápadu k nejvlhčímu severovýchodu, se zde projevuje i významný výškový gradient při maximálním výškovém rozdílu téměř 715 m. Díky těmto podmínkám patří k největším zvláštnostem tohoto území společný výskyt vysloveně xerotermních druhů zároveň s boreálními, chladnomilnými zástupci naší malakofauny na specifických stanovištích vyvřelinových drolin, která jsou pro toto území zcela unikátní.

Abstract:

The České Středohoří Mountains PLA is one of the most explored malacological areas in Europe. Although the malacofauna was studied here as early as in the 19th century and its research has been in progress nearly consistently so far to the present (for more than 150 years), a publication summarizing all historical and current mollusc findings was awaited. In 2018, this comprehensive monograph on molluscs of the České Středohoří Mountains Protected Landscape Area was completed. It compiles their expansion on 1191 researched sites and puts their occurrence in the context with the historical development of the whole area. The occurrence of 164 species of molluscs (112 terrestrial snails, 32 aquatic snails and 20 bivalves) was found in the ​​České Středohoří PLA. If we take into account that a total of 251 molluscs live in the whole Czech Republic and its two-thirds live in this area alone, it shows the unprecedented geodiversity which is reflected in very rich mollusc assemblages. From the point of view of nature protection, the occurrence of 32 molluscs listed in the current Red List of Endangered Species of Invertebrates of the Czech Republic is significant. If we look at the distribution of individual species in the area, there is a moisture gradient at first glance and the partially related degree of afforestation of individual areas, which is well expressed by the representation of species from various ecological groups of molluscs from forest and hygrophilous snails, which predominate in the mesophytic parts of the Milešovské and Verneřické Středohoří, up to xerothermic species and species of other open habitats, which predominate in the western thermophytic Lounsko-Labské Středohoří. However, the conditions in the České Středohoří Mts. are far from simple, because, in addition to the humidity gradient from the dry southwest to the wettest northeast, there is also a significant altitude gradient with a maximum altitude difference of almost 715 m. Thanks to these conditions, one of the biggest features of this area is an appearance of xerothermic species together with boreal ones of our malacofauna in specific habitats of igneous open rocky debris, which are completely unique for this area.